Psí sportovní disciplíny
Ten, kdo chodí na túry se psem je adept sportovní disciplíny Dog trekking. Jedná se o závody extrémní vzdálenosti. Kdy se během dvou, tří dnů urazí vzdálenost někdy překračující i sto km. Trekař si nese veškerou výbavu s sebou. Samozřejmě nese i vybavení pro psa. Povinná výbava se před startem, ale i na trati kontroluje.
Další disciplínou je Canis cross. Jsou to běžecké závody, kdy běžci pomáhá pes. Běžci dosahují zajímavých rychlostí. Délky tratí bývají různé. Taktéž různé délky tratí bývají u disciplíny, kdy jeden, nebo dva pejsci táhnou jezdce na koloběžce nebo na kole. Tyto závody mohou být také etapové. Zpravidla se ale nevozí s sebou vybavení na přespání.
Weight pulling je velice zajímavá disciplína. Čtenáři Jacka Londona si jistě vzpomínají na hlavního hrdinu románu Volání divočiny, obrovitého křížence Bucka, který svému dobrodinci vyhrál sázku, když utáhl na určité vzdálenosti saně s nevídaným nákladem. Tak v podstatě o tom je disciplína Weight pulling. Na vzdálenost 10 metrů musí psi podle váhových kategorií utáhnout náklad. V létě se tahá na speciálních kolejnicích, v zimě se náklad naloží na saně. Váhy nákladu jsou překvapivě obrovské. Na kolejnicích jsou psi schopni utáhnout náklad několika tun.
Poslední disciplínou jsou klasická psí spřežení. Čtyři až čtrnáct psů tahají v zimě saně, v létě různě těžké káry. Saně ovládá Musher. V závodě odpovídá za zdraví psů i za jejich bezpečnost a bezpečnost kolem stojících diváků. V případě zranění pejska jej musí musher dovést až na kontrolní stanoviště. Nesmí přijmout pomoc z venčí. Jezdí se na různé vzdálenosti. Nejdelší závod u nás Šediváčkův Long měří kolem 220 km a jede se několik dnů. Nejdelšími závody ve světě jsou Iditarod a Yukon quest, které měří 1000 mil. Nejrychlejší spřežení tuto vzdálenost urazí za čas něco málo přesahující 8 dní.